Kryštof-Zrcadlení
7. 5. 2006
 | |
do perutí v konečcích řas jak z telegrafních drátů vytepu vzkaz, že cítím ztrátu ve svém aparátu, to ticho před bouří, co zebe víc než vanilkové nebe, tři plus milión sto básní, že napíšu zas ...můžeš se dívat a vstupné si nech jen když mé tělo orosí dech už dobře znám to tiché hřmění kdy zrcadlením se vrací to co ztrácím... do perutí v konečcích řas jak z telefonních tónů vypustím vzkaz, že chci přímou linku jen na chvilinku než sečtu kresby letokruhů, já z knihy ohrožených druhů já milenec něžně brutálních krás ...můžeš se dívat a vstupné si nech jen když mé tělo orosí dech už dobře znám to tiché hřmění kdy zrcadlením se vrací to co ztrácím... už dobře znám to tiché hřmění kdy zrcadlením se vrac | |
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
